Záhadný balíček
Příběh na pokračování od Camilla
Ozval se zvonek. Leknutím jsem vyskočila z gauče v ložnici a převrhla svůj džus. Sakra! Zaklela jsem v duchu a rychle vrátila úzkou skleničku do původní polohy. Část se vylila na skleněný stůl a další na bílý koberec z kvalitní polypropylenové příze. Kdyby pořád nerachotil zvonek, asi bych utíkala pro hadr a nějaký přípravek čím koberec vyčistit. Bylo něco málo po sedmé hodině ráno. Celou noc jsem byla vzhůru a pracovala. Kdo jen to takhle brzy může být? Pomalu jsem se šourala ke dveřím.
"Už jdu!" zakřičela jsem, protože dotyčný pořád držel tlačítko zvonku a strašně to rachotilo.
Bydlela jsem sama, žila bez přátel a svou rodinu jsem měla daleko, proto jsem jen tak pro jistotu zaběhla ještě do kuchyně pro nůž - v dnešní době nevíte kdo vás nechce třeba přepadnout - a než jsem otevřela, zeptala jsem se kdo to je. Dveřní kukátko jsem bohužel neměla.
